Tak, medvediska, vrchol jarni casti sezony, jak jste si zajiste vsimli, jiz mame za sebou a ja vam prinasim par informaci z jeho vcerejsiho prubehu. Krasne odpoledne, zdravi vas Jara Basak.

Jiz v patek odpoledne zacal cernilovsky pazit zit zivotem priprav na Memorialu v plnem proudu. Lada, jakozto admiral cernilovskeho parniku, lital po celem arealu rychlosti cloveka, ktereho popadl akutni prujem, a stranou nezustal ani dalsi personal. Slunicko valilo paprsky co to dalo, pivecko z lokalni hospody bylo k dispozici, a tak nam s Lubsonem a Fandou nic nebranilo, abychom zacali s lajnovanim hriste. Prvni problem nastal ve chvili, kdyz nekdo z nas v zapalu horlivosti odmotaval merici pasmo takovou razanci, az ho odmotal z civky uplne. Clovek se uci cely zivot, a kdyz se dalsi z nasi svate trojice snazil pasmo opravit a ulomil pritom navijeci kliku civky, zjistili jsme, ze nam je vlastne civka z pasma k prdu a natocili jsme si vymotane pasmo na kus vetve. Holt, zlate ceske rucicky si musi poradit za kazde situace. Mereni probihalo v pohodove atmosfere, akorat po namereni protilehlych vapen jsme zjistili, ze jedna pomyslna cara vapna smeruje na Pardubice a druha na Vladivostok. Jednoduse, nebyly presne protilehle, ale vypadaly, jako kdyby je lajnoval totalne zdevastovany notorik po decce mixu cerveneho s okenou. Nic naplat, Fanda kostetem "vymazal" z mapy hriste nektere existujici lajny a tzv. bulharskym zpusobem (= velice pribliznou aproximaci) jsme ve finale lajny sjednotili. Po klepani na zasobnik lajnovacky s vapnem a zafoukani vetriku jsme sice od vapna vypadali jak pomocnici mlynare, ale prace byla hotova.

Lada mel stale "behavku", zbytek pracujicich sil taky frcel jak rusky mixer na atomovy pohon a do cca 22,30 bylo vsechno pripraveno na den D.

V nasi sestave na turnaj chybel Honzik Pelouch a Boben, ktereho bohuzel ta behavka popadla uplne a nebyl v kondici, aby nam pomohl drtit soupere.

V prubehu celodennich souboju nas cekalo 9 zapasu, vsechno s veskrze tezkymi souperi (Novy HK, FC HK, Trebes, Trutnov, RMSK Cidlina, Kolin, NMNM, Vamberk, Olympia HK). Kluci dorazili v dobre nalade, dostali par pokynu od Lubsona a mohlo se jit na vec.

Vysledky:

Cernilov – FC HK: 4 : 0

Cernilov – Trebes: 1 : 0

Cernilov – Vamberk: 5 : 0

Cernilov – RMSK Cidlina: 1 : 0

Cernilov – Kolin: 5 : 0

Cernilov – Novy HK: 1 : 0

Cernilov – NMNM: 3 : 0

Cernilov – Olympia: 4 : 0

Cernilov – Trutnov: 3 : 2

* * *

Tak, a vcil ke hre. Prvnim souperem, ktery se nam na hriste postavil, byl tym FC HK. Clovek si rekne, no, pekne ostry zacatek. Kluci si ale vzali k srdci nase pouceni – hrat svoji hru, nenechat se rozhodit, v maximalni mire kombinovat a hrat po zemi. Zapas pomalu ani nezacal, a souper mel v siti 3 prdy. To se uz rozkoukala fanouskovska zakladna, ktera byla pomerne pocetna, a zacala kluky hnat do otacek. Konecny vysledek mluvi za vse.

Trebes – tradicni a hodne protivny souper. Trebessti kluci to s merunou umi, maji pozadovanou dynamiku a moc hezky kombinuji. Proto byl i vysledek na skore pomerne chudy.

Po druhem zapase bylo znatelne videt, ze kluci si zacali v maximalni mire verit, ze kdyz budou hrat durazne to svoje, zadny souper nemusi byt nad jejich sily.

V podobnem duchu se nesly i dalsi zapasy, v prubehu kterych postupne byla videt na klucich unava z horkeho dne a podavanych vykonu, byli vsak natolik optimalne namotivovani, ze nespadli do euforie mistru sveta a i nadale dusledne plnili prikazy treneru, co se tyce hry. Z meho pohledu byly nejvic (a vcil sa divaj na ten vyraz) DETERMINUJICIMI zapasy zapas s Novym HK a s Trutnovem (i kdyz to samozrejme nelze uplne takhle pausalizovat). S Trutnovem z toho duvodu, ze tam se asi nejvic projevila vycerpanost na hristi a i kdyz kluci hrali to, co meli, Trutnov taky nelenil a tim, ze nam jako jediny tym dokazal vsitit goly, zacal i citit moznost, ze bychom v (pro Trutnov) idealnim pripade mohli tento zapas prohrat anebo alespon remizovat. Nasi berani vsak zapli maximalni otacky a vitezstvi si nenechali urvat. Zapas s Novym HK byl jednim z nejtezsich ze dvou duvodu – Novy HK je tym, ktery to ze zasady nevzdava, je jedno, jestli prohravaji nebo ne, vali to na kasu soupere se stale stejnou intenzitou. Za druhe – uz pred timto zapasem jsme vedeli, ze kdyz Novy HK dame, muzem velice realne pomyslet na zlato. Samozrejme, Nováč se nevzdaval a zatapel nam co to slo, my jsme ale odolali a vyhrou jsme se priblizili k turnajovemu vitezstvi.

Za vcerejsek musim pochvalit vsechy hrace do jednoho. Filda a Dan v kase – dva borci, kteri si diriguji hru zezadu, s vybornou rozehrou a prehledem na hristi. Sima – neunavny buldok, ktery se radsi necha souperem zvalcovat, nez by ho pustil. Cyril – ten byl vcera natolik tvrdej v soubojich, ze kdyby mel v ruce bouraci kladivo, za hodinu rozebere Karluv most. Slepice – pozice beka mu sedi, krasne cte hru a ty jeho pasy po lajne, no radost pohledet. Mark – luxusni zadni stoper s enormni kondici, clovek nabyva pocitu, ze kdyz je Mark na stoperu, zbytek muzstva ani nemusi hrat, stejne se nic spatneho nestane. Luky – tady je krome toho, ze jde o jednoznacneho lidra muzstva, zbytecne cokoli dodavat. Fany – tvrdas, durazny v soubojich a nebojici se tvrdych stretu se souperi. Paprika – luxusni levonožka, durazny jak lovecky pes a excelentni hlavickar. Misa – delostrelec k pohledani, agresivni, napadity a nebojacny. Jasa – rychlonoha štangle, ktereho v budoucnu zajiste ceka hodne fotbalovych prilezitosti. Pelda – prototyp ztelesneneho srsane, rychly, protivny v soubojich, vysmaty furt jak lečo. A nakonec Chuďas – raketovy motor s dokonalym vedenim mice v lidskem provedeni. Ten se s nicim (pardon) nesral, jakmile si usmyslel, ze obejde tri protihrace, proste to udelal a bylo vymalovano a kdyz si rekl, ze proste soupere predbehne (a je jedno, jestli jednoho nebo tri protihrace), tak je predbehl a nemazal se s tim.

Navstevou nas na turnaji poctil i El Commandante. S jeho prichodem se vaze usmevna story. Kdyz Jarda prichazel na hriste a uvidel nas, jak sedime na trenerske lavici s rozevrenyma hubama temer bez pohybu, nabyl pocitu, ze u kazdeho z treneru doslo z nevysvetlitelnych pricin k zanetu zubnich korenu a ze otevrenim hub nasavame do sebe chladici vzduch, aby ty zuby tolik nebolely. Proto hbite, jak se na predsedu patri, telefonicky angazoval „letajiciho zubare“ a pozadal ho, aby primo v terenu provedl potrebne zakroky, abychom my, jakozto treneri, mohli nas tym i nadale v patricne zdravotni kondici koucovat. Zubare vsak samozrejme nebylo potreba, ty otevrene huby byly proklamaci "spadnute sanky" ze hry nasich kluku. Po vysvetleni situace nas tedy na lavicce treneru sedelo dohromady s rozevrenyma hubama az pet (Lubson, Tom, El Commandante, letajici zubar a moje malickost).

Vcerejsek nam tedy prinesl velikou radost, FK Cernilov tuto trofej ziskal poprve a velice impozantnim zpusobem – bez jedine prohry a remizy. Vcerejsi vykony nasich sverencu nas jen utvrdily v tom, ze mame na cem stavet a ze je velice realne, ze pokud budem hrat fotbal minimalne nynejsi urovne, muzem smele uvazovat i nad ucasti ve finalove skupine KP.

Tot vsjo, velike podekovani vsem za organizaci, klukum za predvedene vykony ne jen na Memorialu a ja se na vas budu tesit znova, nejblize se svodkama ze soustredeni.

Preji vam hezke a pohodove leto, pratele .