Sobota, dorost Cernilov vs Stezery

Tak a co napsat ke vcerejsimu zapasu… Hraci soupere, mimochodem prvniho klubu tabulky, nastoupili v sympaticke sestave trech 3metrovych chlapu, dvou prcku, kteri behali, jako kdyby je honil nasranej bulterier, a zbytek jejich skvadry taky srsel nesoumeritenym sebevedomim. Nasi kluci, s klasickym ospalym nastupem na uvodní „buly“, vsak vcera prekvapili vsechny, a hlavne sami sebe. Starsi trener Zdenda pripraven, foukač ofsajdu Fred take, rozhodci s „emerickym“ usmevem jak by smet, mohlo se zacit. Musim priznat, ze me ambicionzni herni nastup nasich kluku dostal malinko do varu, i skrze par chybicek (treba zbytecne letani balonu vzduchem) to bylo znamenite pojeti aktivity a pohybu. Neschazela nam dravost, rychlost, myslenka. Chvilinku po uvodnim buly si Paprixon postavil primak na svoji bozskou levacku a fouknul bendžo do sibenice tak, ze si branar soupere nestacil po obede (a pred robinsonadou) ani odkrknout. Trenera soupere malem skolil slak. V prubehu hry jsme malinko ubrali plyn, jiste, meli jsme obcas i nejake to stesticko, nicmene – a to je obecne gro veci – kluci se hecovali vzajemne a vzajemne se i v pripade dilcich nezdaru buzerovali (treba Boben (ten mladsi, hezci) sezral Slepku na prvni dobrou takovym stylem a slovni zasobou, ze kdyby to bylo ve filmu, tak by na jeho zacatku nestacily ani dve hvezdicky). Ale to byly jen drobnosti. Pred koncem jsme z takoveho usmoleneho zavaru pred kasou nestastne inkasovali fika, nicmene kluky to nezlomilo a posledni minuty vyuzili na abnormalni tlak, ktery z rohu korunoval Taca hezky cechranym micem primo do kasy, ktery si branar soupere elegantne dofrcnul za sebe. Ze vcerejsiho vykonu mame samozrejme radost, je zjevne, ze kdyz se k fotbalu pristupuje tak, jak ma, prinasi to ovoce. Velka pochvala vsem za vykon, jen tak dal a pristi vikend jeste roztrhat Velke Porici stejnym stylem. V UTERY TRENAL S MUZI, ctvrtek samostatne. Ucast povinna a HOJNA.