K prvnímu mistrovskému utkání jsme nastoupili v sestavě Čuda - Žídková, Daněk, Rejnek, Hynek - Halberštát, Svatoň, Žaba, Mikunda - Flégl, Gernat, střídali Mach, Hovorka, Chudý, Tkačík

A na začátek otázka - jaký je rozdíl mezi staršími žáky FK Černilov a Viktorií Plzeň? Žádný, oba týmy nedaly 2 penalty. V utkání jsme do 15 minuty kopaly 2 penalty, které jsme nedali, takže hosté, kteří nás silně podcenili pod dojmem jejich výhry v Chudonicích, se dostali do zápasu a po křížné přihrávce po zemi (jak tvrdím já, to je nejúčinější zbraň) šli do vedení (míč prošel trestuhodně celým naším pokutovým územím). Na toto jsme zareagovali a po rohu jsme vyrovnali Lukášem Daňkem. Do konce poločasu byl zápas zcela vyrovnaný s našimi více šancemi.

2. poločas jsme ale totálně nezvládli, chybovali jsme v obraně, nevyrovnali jsme se s tvrdostí soupeře(někdy hodně přehnanou) a především jsme nebyli schopni čelit "presinku" hostů (krásně napadali v celém bloku, byli neustále v pohybu, takže naši obránci nevěděli co dělat a když jsme jim ještě pomohli třeba tím, že po obdrženém gólu jsme rozehrávali zpět na stopera..), střed obrany neválel a nepodržel nás Mára Čuda.

Škoda... Musíme více přidat, musíme více trénovat taktiku, musíme vůbec více trénovat, není možné, aby někteří chodili do fotbalu jako já kdysi na harmoniku (zcela vyjímečně pod nátlakem otcem a nebo matky), dáme dohromady tréninky tak, aby to vyhovovalo všem. Není možné, že na jednom tréninku chybí 4 hráči a na druhém další 4 (byť je to dáno RMSKou, FC HK, Olympií..), zařadíme více přípravných zápasů.